Elektronický podpis v SR

Obsah a adresáti studie

E-podpis: doména mezi více obory a více subjekty

Obtížnost úplné implementace e-podpisu spočívá i v tom, že e-podpis zasahuje několik oborů činnosti o něž se nutně dělí více druhů subjektů.

Idea a teorie elektronického podpisu má svůj původ v matematických disciplinách kryptografie a kryptologie, o jejichž stálý vývoj se stará především vědecká komunita.

Pro praktické použití bylo zapotřebí vytvořit společné, technicky orientované, normy a standardy. Na jejich vytvoření se podílí různé mezinárodní a národní standardizační organizace, různé instituce i výrobci zařízení nebo jejich sdružení. Společné normy se snaží vytvářet i skupiny a sdružení významných uživatelů. Patří mezi ně i internetové specifikace.

Jiným oborem týkajícím se e-podpisu je jeho včlenění do právního řádu. Pro teritorium Evropské Unie se koordinací právních předpisů zabývá Evropská iniciativa pro standardizaci v elektronickém podpisu. Z jejích materiálů a Směrnice EU pro e-podpis je částečně odvozen i slovenský zákon o elektronickém podpisu, který je hlavním právním předpisem. Zákon je rozvíjen šesti vyhláškami NBÚ.

Až jako nadstavba všech uvedených konceptů, standardů, předpisů apod. dokumentů vzniká trh produktů a služeb elektronického podpisu, s jejichž pomocí lze vytvářet užitečné aplikace. Na tomto trhu se proto setkáte s celou řadou subjektů různých druhů (výrobci, dodavatelé, operátoři sítí, certifikační autority, vývojáři aplikací...). Kvalitu a perspektivnost jejich nabídky však posoudíte teprve při znalosti výše uvedených informací.

Studie pokrývá všechny uvedené oblasti v míře, která je pro každou z nich přiměřená z hlediska účelu, který studie jako celek má. Studie odhaluje vzájemné souvislosti a závislosti, přesahy i terminologické vztahy.

Obsah studie

Studie (revize 2 - květen 2003) dosahuje přes 300 stran textu A4, je členěná do více než dvanácti kapitol a mj. například obsahuje:

• Scénáře výhodného použití elektronického podpisu.
• Zjišťování ekonomické návratnosti investic do e-podpisu (ROI).
• Podrobný technický výklad zákona a vyhlášky o elektronickém podpisu a souvisejících předpisů ISVS.
• Základy teorie elektronického podpisu (hašovací funkce, podpisové algoritmy...).
• Podrobný výklad hlavních standardů elektronického podpisu (PKCS, CMS, S/MIME, OpenPGP, PC/SC, PKIX, X.509, ...) včetně oblasti internetu.
• Seznam a popis dalších důležitých existujících standardů v oblasti elektronického podpisu.
• Seznam a popis organizací zabývajících se elektronickým podpisem.
• Další informace...

Uvedený výčet však není vyčerpávající a to ani v členění jednotlivých témat.

Studie se e-podpisem zabývá z hlediska funkce, konstrukce a skladby zařízení, software, aplikací, systémů a možností jejich použití. Není proto prvotně určena pro koncové uživatele, ale pro osoby připravující použití elektronického podpisu.

Adresáti studie

Studie „Elektronický podpis v SR" je vytvořena a určena pro použití osobami v organizacích, firmách a společnostech, které:

• zvažují použití nebo hledají aplikační oblast e-podpisu,
• připravují návrhy/projekty e-podpisu ve firmách/organizacích,
• provádějí implementaci projektů elektronického podpisu,
• rozhodují o použití e-podpisu (ve firmách/organizacích).

Adresáty jsou proto především pracovníci z oddělení IT aj. informatici, z vedení společností a firem, z vedení úřadů. Dalšími adresáty mohou být osoby, jichž se aplikace e-podpisu dotýká jako jsou právníci, marketéři, obchodníci aj. osoby, pro něž kvalita e-podpisu ve vzájemné komunikaci je podstatná.

Zdroje studie

Souhrně zdroje studie představují:

• přehlédnutí činností cca. 25 mezinárodních organizací a dalších institucí a subjektů působících významně v oblasti e-podpisu,
• zpracování cca. 300 dokumentů a norem z oblasti e-podpisu,
• rešerše cca. 7.000 stran dokumentů týkajících se e-podpisu,
• praktické testy.

Mezi technické zdroje patří:

• Normy ISO a IEC.
• Standardy ITU-T.
• Internetové specifikace.
• Standardy NIST.
• Specifikace a dokumenty dalších desítek institucí a organizací.
• Specifikace a dokumenty různých sdružení výrobců, nebo uživatelů.

Do zdrojů právní povahy náleží:

• Zákon o elektronickém podpisu v SR.
• Vyhlášky k zákonu o elektronickém podpisu v SR.
• Direktiva EU pro oblast elektronického podpisu.
• Dokumenty EESSI a ETSI s pravděpodobným dopadem na právní
  úpravy podpisu v Evropské Unii.
• Zákon o elektronickém podpisu a související vyhlášky v ČR.
• Další právní zdroje.

Význam studie ovšem nelze redukovat na prostý výtah či výklad jednotlivých norem a předpisů, byť i ten je důležitou hodnotou sám o sobě.

Získaná kvalita spočívá dále ve výběru a soustředění na ty oblasti, které jsou podstatné, důležité, neopomenutelné.

Hodnota plyne i z uvedení těchto různých oblastí do vzájemné souvislosti a do vztahu k právnímu ukotvení e-podpisu.

Podstatná je i dlouholetá erudice hlavního autora studie se systémy PKI a bezpečnosti IT jak po teoretické stránce, tak i při jejich skutečném nasazování ve firmách a institucích.